Asi není třeba zastírat, že naše školství má celou řadu problémů. Není tedy divu, že mnozí lidé volají po nejrůznějších reformách. A jednou z nich je i to, že by měla být větší pozornost věnována odborným předmětům a nižší těm všeobecným, zvláště pak na vyšších stupních vzdělání, jako jsou střední školy.

 

 

Hlavní námitkou je, že tak studenti budou mít více hodin na přípravu na maturitu Äi závÄ›reÄné zkouÅ¡ky. Zdálo by se, že to má urÄité opodstatnÄ›ní. Na co je nám například fyzika, když studujeme obchodní akademii?

 

Pravda vÅ¡ak je, že svůj smysl to má. VÅ¡eobecné vzdÄ›lání bychom rozhodnÄ› nemÄ›li zatracovat. Je totiž potÅ™eba, abychom mÄ›li alespoň urÄitý pÅ™ehled o tom, co je a co není možné. Díky tomu se pak můžeme ve svÄ›tÄ› lépe orientovat a v tom, co je a co není možné.

 

 

Musíme si uvÄ›domit, že základní pÅ™ehled o svÄ›tÄ› je důležitÄ›jší, než by se mohlo zdát. Pokud jej totiž nemáme, pak můžeme mít zkreslené pÅ™edstavy a snáze tak podlehnout nejrůznÄ›jším konspiraÄním teoriím. Není koneckonců žádná náhoda, že lidé, kteří jim věří, mají obvykle nižší vzdÄ›lání, případnÄ› nemají téměř žádné vÅ¡eobecné.

 

Proto bychom mÄ›li nejen na základních Å¡kolách jeho hodinovou dotaci zvýšit, a nikoliv snížit. Vedlo by to k celkovému zvýšení povÄ›domí o přírodÄ› a historii, což je důležitÄ›jší, než by se na první pohled mohlo zdát. Díky tomu se nám totiž tříbí nejen znalosti, ale také schopnost skuteÄnÄ› kritického myÅ¡lení, což je nÄ›co, co v naší spoleÄnosti dnes znaÄnÄ› chybí.

 

Je jasné, že vÄ›tÅ¡ina dÄ›tí je proti tomu, neboÅ¥ z toho neplyne prakticky žádný okamžitý užitek – není to potÅ™eba k maturitÄ›, nepomůže nám to získat zamÄ›stnání. PÅ™esto bychom nemÄ›li myslet jen na svůj prospÄ›ch, ale také na to, abychom byli skuteÄnÄ› platnými Äleny spoleÄnosti. Jen tak se totiž jako spoleÄnost skuteÄnÄ› kulturnÄ› posuneme – a na tom by nám mÄ›lo záležet pÅ™edevším.