Asi jste již nÄ›kdy slyÅ¡eli, když se o nÄ›kom Å™ekne, že je analfabet. VÄ›tÅ¡inou to znamená, že danému oboru vůbec nerozumí. Původní význam tohoto slova je vÅ¡ak ponÄ›kud jiný. Ve skuteÄnosti oznaÄuje lidi, kteří neumí Äíst a psát. TÄ›ch je samozÅ™ejmÄ› v dneÅ¡ní spoleÄnosti minimum, avÅ¡ak jeÅ¡tÄ› pÅ™ed dvÄ›ma sty lety byli naprosto běžní.

 

VÅ¡e zmÄ›nila až povinná Å¡kolní docházka, a je celkem jasné, proÄ byla zavedena. Schopnost Äíst a psát je totiž mnohem důležitÄ›jší, než si vÄ›tÅ¡ina z nás uvÄ›domuje. Dnes ji bereme za samozÅ™ejmost, avÅ¡ak když se zamyslíme, uvÄ›domíme si, jaké výhody nám pÅ™ináší.

 

 

V první Å™adÄ› je to uchovávání znalostí v neporuÅ¡ené formÄ›. Už se nemusíme spoléhat jen na to, co uslyšíme od ostatních, můžeme si pÅ™eÄíst, co napsal přímo původní autor. To je důležité i u příbÄ›hů, neboÅ¥ v ústním podání se velmi Äasto mÄ›ní. To je ostatnÄ› také důvod, proÄ například Jaromír Erben Äi Božena NÄ›mcová chodili po vesnicích a místní příbÄ›hy zaznamenávali.

 

OvÅ¡em jsou zde i jiné výhody, například v obchodÄ›. Tam máme u každého výrobku napsanou cenu. Nemusíme se tedy vždy ptát prodavaÄe, kolik která vÄ›c stojí, a bát se, zda nám nenaúÄtuje víc, než by mÄ›l. To znaÄnÄ› omezuje možnosti podvodů, což je pro běžného ÄlovÄ›ka rozhodnÄ› plus.

 

 

Je tu ale i další důvod, proÄ proti analfabetismu bojovat. ÄŒtení a psaní jsou totiž jedním ze základů kritického myÅ¡lení. Umožňují nám totiž ověřovat více zdrojů a urÄovat, který z nich je pravdÄ›podobnÄ›jší než druhý.

 

Proto bychom se mÄ›li i nadále snažit, aby vÅ¡ichni obÄané nejen naší zemÄ› umÄ›li Äíst a psát. Koneckonců, dnes je to nevyslovená nutnost, pokud chcete získat jakoukoliv práci – musíte pÅ™eÄíst a podepsat pracovní smlouvu a jiné dokumenty, dále Äasto obdržíte písemné instrukce. Znalost Ätení a psaní je proto nutností.

 

Chtějme, aby tomu tak bylo i nadále. Rozhodně to totiž prospěje nejen nám, ale i těm, kteří přijdou po nás.